Kryptoměna je typ digitální měny či elektronických peněz. Její princip je založen na asymetrické kryptografii (šifrování). Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměnou je Bitcoin – jeho koncept byl poprvé zveřejněn koncem roku 2008 a síť byla spuštěna počátkem roku 2009 – toto období je považováno za zrod kryptoměn.

Pokusy o zavedení elektronických peněz probíhaly již v druhé polovině 20. století s postupným rozšiřováním internetu. Účel byl zavést speciální elektronický platební nástroj, který by dokázal provádět rychlé platby v reálném čase bez ohledu na hranice státu nebo geografickou polohu účastníků. Mezi první takové pokusy patřil například Ecash.

Klasické převody peněz byly pomalé, drahé, netransparentní a neanonymní (nebezpečné). Hlavní funkcí digitálních peněz a potažmo kryptoměn mělo být odstranění těchto nedostatků. Nikdy však nešlo o plnohodnotnou náhradu skutečných peněz, ale spíše o konkurenci šeku, směnky nebo platební karty. Kryptoměny mohou představovat i investiční aktivum, v dlouhodobém horizontu mohou sloužit jako uchovatel hodnoty. Z hlediska právní jurisdikce v ČR zatím chybí přesnější regulace. V současnosti je dle práva kryptoměna klasifikovaná jako „věc“, nikoliv jako „měna“.

Vlastnosti kryptoměn

Hlavní vlastnosti kryptoměn jsou decentralizace – nemá žádnou žádnou centrální banku, měnu nelze kontrolovat vládou či jinými institucemi, peníze se posílají přímo bez prostředníků (bank a kreditních společností), je ji možné okamžitě zaslat na druhý konec světa a uživatelé spolu komunikují přímo skrze peer to peer sítě. Transparentnost – je plně transparentní díky veřejné databázi blockchainu, která ukazuje všechny proběhlé transakce v síti. Anonymita a neprolomitelnost - s transakcí nejsou spojené žádné osobní a citlivé údaje a šifrování vylučuje zneužití.

Mezi další hlavní výhody patří nízké poplatky za transakce – u převodu kryptoměn je pouze jeden poplatek, který zajišťuje rychlé zpracování transakce „minery“ (těžaři), díky kterým se transakce uloží do blockchainu. Tento transakční poplatek se odvíjí od vytíženosti sítě, ale rozhodně je vždy násobně nižší než u tradičních metod převodu (bankovní účty, Western Union). Jednou z nevýhod je nemožnost platbu změnit/zrušit/stornovat – ve chvíli kdy transakci potvrdíte (i pokud jste zadali nesprávné údaje) není možné tuto událost jakkoliv změnit.

Rozdělení kryptoměn

V současnosti existuje celkem okolo 20000 různých kryptoměn. Bitcoin (BTC) je považován za „hlavní“ kryptoměnu, všechny ostatní se souhrnně označují pojmem „altcoin“ (alternativní měna). Dále je možné kryptoměny rozdělit do dvou základních skupin na „Coin“ a „Token“.

Coin je kryptoměna, která funguje na vlastní blockchainové síti. Mezi „Coiny“ patří například Bitcoin (BTC), Litecoin (LTC), Monero (XMR), atd. Do kategorie „Coinů“ patří i kryptoměny, které vznikly odštěpením (softfork nebo hardfork) od původní sítě. Sem patří například Bitcoin Cash (BCH) a další.

Tokeny nemají vlastní síť a obvykle fungují na Blockchainu jiné kryptoměny a to díky „smart kontraktům“. Pro tyto účely byla vytvořena platforma Ethereum (ETH), Neo (NEO) a další. Tokeny slouží jako platidlo v určité aplikaci, ke které patří. Prvotní nabídka tokenů se mnohdy označuje zkratkou ICO.

Blockchain

Stěžejní charakteristikou kryptoměn je „blockchain“, který zajišťuje korektnost transakcí. Blockchain je vzájemně sdílená databáze veškerých transakcí, jejíž smyslem je zabránit podvodům. Na základě ověřovacího protokolu se tvoří bloky, které obsahují veškeré transakce za období od vygenerování bloku předcházejícího. Bloky vznikají obvykle v pravidelných časových intervalech. Obsah nového bloku musí schválit všichni ověřovatelé (těžaři), poté se blok zařadí do řetězce. Odtud anglický název block=blok, chain=řetězec. Jakmile dojde k zařazení bloku, nelze ho již za normálních okolností modifikovat. Veškeré informace, které obsahuje, již bude obsahovat navždy.

U některých kryptoměn dochází při vygenerování bloku také ke vzniku nových digitálních mincí. Vytvořené digitální mince slouží jako odměna pro ověřovatele, bez kterých blockchain nemůže fungovat. Blockchain má díky svým vlastnostem velké množství praktických využití v podobě digitálních identit, demokratických hlasovacích systémů, nepopiratelné vlastnictví digitálních komodit, finančních transakcí, správou aktiv atd.

Budoucnost

Počet obchodníků, kteří akceptují kryptoměny se neustále zvyšuje, avšak do masové adopce kryptoměn veřejností stále chybí důležité kroky. Je potřeba vyřešit otevřené problémy jako vysoká energetická náročnost těžby/ověřování transakci, velká volatilita všech kryptoměn, odstranění a vyloučení podvodných projektů.

Kryptoměny již relativně vážně berou i banky jako možnost vlastních investic, investic pro své klienty nebo jako technologii, která jim může ušetřit náklady. Peněžní ústavy experimentují, případně vyvíjejí vlastní blockchainové technologie – například Ripple (XRP). Zde se však vytrácí dva z hlavních aspektů kryptoměn – anonymita a decentralizace.

Kryptoměnami tedy lze platit nebo je pořídit jako investici a spekulovat na růst jejich hodnoty. Možnost jejich využití je díky Blockchainu ovšem daleko širší a některé kryptoměny nabízejí již dnes distribuované, decentralizované řešení věcí v oblasti zdravotnictví, práva, finančních služeb, prodeje nemovitostí, IT služeb, atd…